Většina majitelů zahrad odkládá své povinnosti se shrabáním listí. Často ale nevědí, že pokud si v říjnu na zahradě ještě trochu popracují, ušetří díky tomu na jaře sposutu času. A anvíc budou mít u mnoha druhů zeleniny nebo bylinek lepší úrodu.
Zbavte zahradu škůdců
Boj se škůdci a plevelem není dobré odložit až na brzké jaro. Mohli byste totiž zažít řadu nepříjemných překvapení. Zima se sice neúprosně blíží, ale přesto je ještě čas zahradu trochu zkultivovat a napravit všechny sezónní hříchy.
Jestliže máte někde podezření na škůdce, okamžitě s nimi zatočte. Do jara by se totiž mohli pod přikrývkou z listí nepříjemně rozmnožit, zvláště přihlédneme-li k opakujícím se mírným zimám. Na drobný hmyz platí insekticidy a to jak ty chemické tak i rostlinné (například výluhy z kopřiv nebo afrikánů). Řiďte se vždy druhem konkrétního škůdce. Pokud si nejste jistí, seberte vzorek napadané rostliny do krabičky a zaneste do zahradnictví nebo hobbymarketu. Rádi vám poradí.
Na plevel skvěle účinkují herbicidy, pokud si tedy zrovna neopečováváte přírodní zahradu. K dostání jsou selektivní, působící jen na určitě druhy plevele nebo totální, které kompletně vyhubí plevel třeba ve spárách zahradní dlažby. Ojedinělé nežádoucí samotáře můžete polít obyčejným kuchyňským octem.
Sázejte a zalévejte
Pokud plánujete obohatit svou zahradu ovocné nebo okrasné stromky případně cibulovité rostliny, zasaďte je co nejdříve. Přicházející zima jim nijak nevadí a stihnou se ještě trochu zakřenit, než jim jaro zaklepe na větvičky. Narcisy, tulipány a další cibuláčky vysázené na podzim zase na jaře obvykle stihnou i vykvést. A to už stojí za námahu.
Jestliže se zrovna z oblohu nesnáší provazce vody, zahradu vydatně zalévejte. Rostliny tak dostanou možnost nasát vodu a částečně ji uchovat i na období zimních přísušků.
Vysévejte s předstihem
Málokdo ví, že řada semen obsahuje tzv. inhibiční látky, které brzdí klíčení. V přírodě jde o logický jev – těžko bychom si přáli, aby vysemeněná petržel začala klíčit hned na sklonku podzimu. Následující sněhovou přikrývku by totiž většina rostlinek nevydržela. U semen kultivovaných na jaře jde ale o vlastnost vysloveně nežádoucí, která je častým neúspěchem pěstování rostlin přímo ze semen.
Inhibiční látky se naštěstí dají snadno ošálit právě pozdním podzimním výsevem. Vyzkoušet to můžete u většiny bylinek, ale i u kořenové petržele nebo mrkve. Skvěle se pro podzimní výsev hodí karotky, které mají krátkou vegetační dobu a velmi brzy se na jaře sklízí. Takže zatímco ostatní zahradníci se teprve budou mořit se sazeničkami, vy už budete mít svou vlastní úrodu plnou vitamínů.
Půdu je před setím třeba připravit
Bohužel podzimní výsev není možné odbývat jen proto, že nové rostlinky se objeví až na jaře. Záhon je třeba dobře připravit. Půda by měla být prodyšná a dobře uhrabaná. Vyséváme také o něco hlouběji než obvykle, abychom semínka ochránili před vodou z jarního tání a podpořili tvorbu hlubokých kořenů.
Jestliže máme k dispozici jen záhony s nepříliš kvalitní půdou, vytvoříme na jejich povrchu jakési vyvýšené hrůbky, do kterých semínka uložíme.
Rozhodně k samotnému výsevu nepřidáváme žádné umělé hnojivo. Ideální je mít půdu v tzv. staré síle, která je vyhnojena například přírodními zbytky z minulého roku. Dobře vyhnojená půda často dokonce přitahuje škůdce, například larvy chroustů, které ožírají kořeny, ale i mnoho dalších.
TIP: Sázet a vysévat na zahradě můžete až do doby, než půda zcela zamrzne. Tedy klidně i v prosinci.
Kvalitní česnek zasaďte už na podzim
Druhů tzv. ozimého česneku je na trhu celá řada a je vcelku jedno, kterou si vyberte. Důležité je sázet stroužky v momentě, když už je půda chladná, což účinně brání rozvoji obávaných houbových chorob. Česnek dostane šanci kvalitně v klidu zakořenit a později bude jeho úroda mnohem lepší.
Přidejte odpověď