Češi jsou vyhlášení svou vášní pro třídění. Kontejnery pro plast, papír nebo sklo jsou pravidelně plné. To samé platí i o kontejnerech na kovy.
Třídění je v Česku doslova fenoménem. Plasty, papír nebo sklo Češi třídí s velkou pečlivostí, což se podepisuje i pod samotná čísla. Jak to ale vypadá s kovovým šrotem? Na to se podíváme v následujících řádcích.
Problémem jsou kontejnery
Ani kovový šrot si v porovnání s dalšími surovinami rozhodně nevede špatně. V porovnání s plastem se sice nedostane na tak vysoká čísla, i přesto se jedná o dobré výsledky. Především výkup šrotu na tom má velkou zásluhu. Výkup šrotu Plzeň vám totiž za nasbíraný šrot zaplatí peníze. A to je rozhodně něco, co motivuje stále spoustu lidí k aktivnímu třídění.
To samé ale nemůžeme říct o kovech, které kovošroty nevykupují. Jde především o plechovky a podobné odpadky. Abyste je mohli efektivně třídit, potřebujete mít k dispozici kontejner na třídění kovového odpadu. Těch ale bohužel není tolik, kolik by bylo potřeba. V Česku se totiž nachází pouze 53 tisíc kontejnerů na kovový šrot. V některých městech nebo vesnicích přitom vůbec nejsou k nalezení.
Kolik kovu se vytřídí?
Asi se tedy není čemu divit, že rekordy v třídění kovového šrotu láme největší město Česka – Praha. Tam se jen během první poliviny roku podařilo vytřídit téměř 360 tun kovového šrotu. Jde přitom o raketový nárůst. Když se podíváme například na rok 2017, tak tehdy se podařilo nasbírat pouze necelých 144 tun kovového šrotu. Jde tedy o výrazné zlepšení.
Zbytek Česka si bohužel tak dobře nevede. Je to ale způsobeno především menší dostupností kontejnerů na kovový šrot. Pokud se v následujících letech podaří jejich síť výrazně rozšířit, věříme tomu, že se Češi do třídění kovového odpadu zapojí ještě intenzivněji. V tuto chvíli tedy můžeme jen čekat a vozit veškerý odpad do k tomu určených sběrných dvorů.
Přidejte odpověď