Japonské zahrady jsou teď velkou módou. Nevyžadují příliš mnoho volného prostoru a navrhnout je zvládne i začátečník. Přesto pár užitečných rad do začátku neuškodí. Co by tedy měla vaše japonská zahrada nebo japonský koutek mít, aby působil co nejvěrohodněji?
Japonská zahrada vnáší do našich předzahrádek kousek jedinečné přírody. Umí efektivně pracovat s prostorem, takže nazmar nepřijde ani to nejmenší místo. A obsahuje malá tajemná zákoutí, které děti i dospělí tolik milují.
Jakou japonskou zahradu chcete?
Už v základu rozlišujeme čtyři typy japonských zahrad, které se ještě dále dělí do mnoha menších skupin. Nám ale základní rozčlenění pro návrh hrubé představy postačí. Jaká tedy vaše japonská zahrada může být?
- Miniaturní átriová zahrádka se hodí do malého prostoru mezi domky nebo jako uvítací zeleň u vstupní branky. Charakterizují ji úzké klikaté chodníčky z plochých kamenů a různé drobné dekorace; lampy, sošky nebo malé dřevěné mosty.
Suchá zenová zahrada si jako dominantu zvolila písek, štěrk a kameny zajímavých tvarů. Jde spíše o umělecké aranžmá než kousek živé přírody. Ale působí dokonale.
- Čajová zahrada má ve svém srdci malou čajovou chýši nebo domek, ve kterém se pořádají přátelská setkání nad miskou lahodného nápoje. Jde hlavně o místo určené pro meditaci.
- Japonská zahrada s jezírkem láká k procházkám okolo velké vodní plochy nebo přímo k projížďkám na loďce. Více než samotná vodní plocha na sebe poutají pozornost její pečlivě upravené břehy s pestrou směsí travin a keřů.
Dominanty japonské zahrady
Zahrada v japonském stylu má hned dvě srdce: živé a neživé. To první tvoří vzrostlé stromy s okrasnými květy nebo listy. Nejčastěji jde o různé odrůdy třešní, slivoní a magnólií v závěsu s japonskými javory, které se na podzim pestře zbarvují.
Neživé jádro je pečlivě sestaveno z kamenů různých neobvyklých a jedinečných tvarů, které jsou sestaveny do skupin nejlépe v blízkosti vodní plochy (může jít o jezírko, potok nebo i malou bambusovou studánku).
Další okrasné prvky
Chodníčky v japonských zahradách tvoří ploché kameny nebo kontrastně zbarvený štěrk a kamínky. Nikdy by neměly být rovné, naopak. Čím více se klikatí a mizí v tajemných zákrutech, tím příjemnějším dojmem na návštěvníka japonská zahrada působí.
Pokud vám to rozměry zahrady dovolují, dopřejte si i dřevěnou pergolu v orientálním stylu porostlou liánami wistárie, plaménku nebo břečťanu. A pokud v jejím okolí zasadíte bambus, bude celá kompozice dokonalá.
Jaké vybrat rostliny?
Pozadí japonské zahrady by mělo být tlumené a stálezelené. Dobře se sem hodí neopadavé jehličnany. Oblíbené jsou hlavně tisy (v keřovité i sloupovité formě), převislé smrky, smrkovec japonský a všechny druhy borovic.
Chybět by neměly ani azalky a rhododendrony, které se při kyselé půdě a občasné péči, odmění zjara všem návštěvníkům nádhernými květy. Pamatujte jen na to, že vyžadují polostín a během zimní oblevy se neobejdou bez vydatné zálivky.
V bylinném patře převažují traviny: ozdobnice, vousatka, ostřice a kostřava. Ale dobře sem zapadnou i některé trvalky: hosta, půdokryvná pachysandra a barvínek, udatna, srdcovka, čechrava, sasanka, denivka, kakost nebo vznešená pivoňka. A chybět by samozřejmě neměl ani mrazuvzdorný bambus.
Dobře založená japonská zahrada vám při údržbě nedá mnoho práce. A vy si budete moci vychutnat ničím nerušené okamžiky nad šálkem čaje nebo dobrou knihou v příjemném ševelení větru v listech bambusu, doprovázené zurčením proudící vody a vůní krásných květin.
Přidejte odpověď